Nové covery - srpen (4)


(Emblem of Eternity, #1) by
by
by 





Příští týden vychází

Září (1. týden) 
by
(Firelight, #2) by
(Medusa Girls, #1) by
by
(The Hollow, #3) by


http://img718.imageshack.us/img718/3100/signatureseesen1.png

Blood Red Road - Moira Young, recenze

Blood Red Road (Dustlands, #1)Název: Blood Red Road
Série: Dustlands #1
Autorka: Moira Young
Datum vydání:  červen 2011 (eng)
Průměrné GR hodnocení: 4.23 / 5
Žánr: fantasy, dystopie, dobrodružné, romantické


~Dystopický western
Jak často čtete knihy mimo svůj oblíbený žánr? Já rozhodně ne tak často, jak bych ráda. Blood Red Road – debutová kniha Moiry Young – byla od začátku prezentována jako dystopie a post-apokalyptická kniha, tenhle žánr já čtu poměrně často, takže si neumíte představit, jak hodně se takhle knížka ze začátku rozcházela s mou zažitou představou těchto žánrů. Ano, odehrává se v blíže neurčené budoucnosti, na pomyslných troskách našeho moderního světa, ale pokud odhlédnete od několika drobností – míst a předmětů -, které dokládají, že svět který Moira Young stvořila, kdysi býval na vyšší technické úrovni a blížil světu, jak jej známe my, více než cokoli jiného se jedná o zvláštně pojatý western. Hlavním dopravním prostředkem je kůň, nejběžnějšími zbraněmi jsou nože, luky, praky a občas i pistole, vyprahlá nehostinná krajina dává tušit, že v okolních městech, o kterých hlavní hrdinka Saba neslyšela snad ani z vyprávění, čekají mnohá nebezpečí. V příběhu má své místo dokonce i několik opatrně dávkovaných čistě fantastických prvků.

Yer young, she says, an strong. A natural-born fighter from the look of it. I knew it right off. You’ll be perfect.
Perfect fer what? I says.
Perfect, she says, fer cage fightin.
The little hairs on my arms stand on end. I shiver.
That’s right, girlie, she says. You better be afeared. Cage fightin’s mean. Nasty. An it’s big business in Hopetown. You’ll do well fer us.
I ain’t doin nuthin fer you, I says.
You ain’t gotta choice, she says.

~Umíte správně anglicky?
Podařilo se vám porozumět ukázce výše? V zájmu zachování autentičnosti a vytvoření té správné atmosféry autorka záměrně používá gramaticky špatně napsané věty, slovíčka, které ve slovníku nenajdete a jejich význam musíte odvozovat od slov, která již znáte, a jsou jim podobná. Prvních pár desítek stran je docela výzva, připadáte si, že čtete něco co snad ani není anglicky a trvá vám to dvakrát déle než obvykle, divíte se, proč jsou uvozovky u přímé řeči považovány za přílišný luxus. Jakmile si na tohle všechno zvyknete a začne vám připadat, že jste nadobro přišli o veškerý gramatický jemnocit, který jste kdy pobrali, je to dobré znamení a znamená to, že si knihu začínáte užívat.

Hitparáda mých oblíbených nonsensů
spolu s překladem do běžné (nudné) angličtiny
Ohmigawd = oh my god
Gawdammit = God damnit
cain’t = can’t
ezzackly = exactly
afeared = afraid
essept = except
Lewis Ex Eye Vee = Louis XIV


~ Sourozenci, přátelé a jiné objekty zájmu
Osmnáctiletá Saba vy vydává hledat svého milovaného bratra Lugha, kterého jednou za písečné bouře unesli maskovaní jezdci. Lugh byl pro ni totiž vždy středobodem světa, a ona se bez něj ve zkaženém světě venku cítí jako ztracená. Saba je neuvěřitelně houževnatá a odhodlaná hrdinka s nevídaným smyslem pro přežití, jejíž postava s každou stránkou získává na reálnosti a vyvíjí se. Výborně napsané postavy, které během svého putování potkává se vám dostanou pod kůži; přestože kniha staví především na dobrodružné dramatické zápletce, ke slovu se později dostává i stejně důležitá romantická složka, která z Blood Red Road stejnou měrou dělá i úchvatně upřímnou love story, kde chemie mezi Sabou a Jackem je téměř hmatatelná a vy hltáte každou stránku, abyste se dozvěděli, kdy Jack vypustí z úst další úžasnou hlášku a kdy si konečně Saba přizná, že se jí při pohledu na něj rozbuší srdce i z jiných důvodů, než že jej nemůže ani cítit.


~ Varování pro naivní turisty
Blood Red Road má zvláštní punc klasického fantasy, drsného boje o přežití a romanticého dramatu, který je občas k uzoufání, občas vám vykouzlí úsměv na rtech a velmi často způsobí, že zatoužíte se svéhlavou hlavní hrdinkou zatřást, aby už dostala rozum a přestala od sebe ostatní odhánět, ale zároveň nikdy nepřestanete obdivovat její statečnost a odhodlání. Milý humor který autorka používá se projevuje například ve zdánlivě kuzelných místích názvech, které jsou ve skutečnosti krutě ironické: Silverlake (Stříbrné jezero) - vyprahlá pustina s jezerem, které už si ani nepamatuje, jak voda vlastně vypadá, Hopetown (Město naděje) - zkažené místo proslulé krutými zápasy v koloseu, Freedom Fields (Pole svobody) kde v bídných podmínkách lidé otročí v řetězech...

Marry me, he says. I got all my own teeth, I wash twice a year an I’ll cut you infer half the business here.
My cheeks flame hot. No thanks, I says. I try to pull my hand away, but he clutches it tight to his chest.
Maybe not right away, he says, but once we git to know each other. A week or so. I don’t mind a little wait.


~ Slovo závěrem
Blood Red Road je originální čtení, provedením a mixem žánrů nepodobné ničemu, co jsem kdy četla. Znáte ten pocit, kdy mezi čtením, ačkoli nemůžete přestat, musíte dělat malé přestávky, abyste si jednotlivé scény pořádně vychutnali? Kdy nemáte při zábavných dialozích a silných momentech daleko k tomu, aby vám samotným požitkem z čtení málem slzely oči? Asi bych byla schopná najít v Blood Red Road nějaké nedostatky (nebráním se ani takovýto téměř nemožným úkolům), ale především druhá polovina knihy si mě svým provedením, atmosférou a zdánlivou obyčejností získala natolik, že jakékoli zápory vzhledem k celku a konečnému dojmu tak nějak ztrácejí na důležitosti.
 
http://img828.imageshack.us/img828/634/5star.png


~Oficiální knižní trailer
 

Říkají mi anděl smrti
Protože jsem neprohrála jediný souboj
Musím zůstat na živu
Musím se odtud dostat a najít Lugha
Je tam někde a čeká na mě -
ŽÁDNÉ
- já to vím
SRDCE
NETLUČE
SAMO

[Credits: images: Blood Red Road for L.A. Times by Renée Nault; video: oficiální knižní trailer]



 http://img813.imageshack.us/img813/3273/signatureseesen3.png 

Trilogie Chaos: Hlas Nože - Patrick Ness, recenze

Hlas nože~Intro

Název: Hlas Nože (Chaos #1)
Z anglického originálu: The Knife of Never Letting Go (Chaos Walking #1)
Autor: Patrick Ness
Rozsah: 372 stran
Datum vydání květen 2008 (eng), červen 2011 (cz)
Nakladatelství: Jota
Průměrné GR hodnocení: 4.12

Knihu si můžete zakoupit na webu nakladatelství Jota, kde také najdete oficiální českou anotaci a medailonek autora.

Tuhle recenzi jsem opět pojala tak trochu jinak, než je u mě zvykem, s ohledem na to, že se jedná o literaturu pro trochu mladší čtenáře. Ale rozhodně se nenechte mýlit - v lecčem si nezadá s "dospělejšími" YA tituly.

~Recenze

Třináctiletý Todd Hewitt je potomkem prvních osadníků, kteří se před dvaceti lety usadili na planetě Nový Svět. Osidlování nové planety se ale neobešlo bez problémů a vyústilo ve válku s domorodými obyvateli, kteří – ještě než je všechny vyhubili - s nájezdníky bojovali za pomoci virusu, který zabil všechny ženy a způsobil, že myšlenky všech mužů je možno slyšet a veškerá zvířata umí mluvit. Každý muž má svůj Hluk – všudypřítomný myšlenkový mrak, kterého se nezle zbavit, který si s sebou nosí, ať jde kamkoli.

http://fc00.deviantart.net/fs27/i/2008/095/c/a/Knife_by_fierce_sunshine_nim.jpgTodd, jehož rodiče již dávno podlehli nemocem nové planety, žije v městečku Prentisstown, v němž žije sto čtyřicet šest mužů. Vlastně pouze sto čtyřicet pět – Todd je totiž nejmladší z nich a mužem se jako poslední z nich stane až za měsíc (rok na planetě má třináct měsíců). Todd žije se svými dvěma pěstouny Benem a Cillianem celkem spokojeným životem na farmě, nemůže se dočkat, až přestane být jediným chlapcem ve městě. Ale přestože se to zdá být v komunitě mužů, kteří navzájem slyší své myšlenky, neuvěřitelné, Prentisstown a místní mužové skrývají mnohá tajemství. Tajemství, kvůli nimž spálili veškeré knihy, přestali děti učit číst, odřízli se od zbytku světa a pokroutili celou historii. Když při svých toulkách bažinami Todd jednoho dne objeví díru v Hluku, jinými slovy někoho, jehož myšlenky slyšet nelze, začne pochybovat o všem, co doposud věděl. Brzy je útěku, vyzbrojen pouze nožem, který se zdráhá použít, a deníkem své mámy, v němž neumí číst. Společníky mu dělají jeho ubreptaný pes Manchee, kterého nikdy nechtěl, a někdo, kdo by vůbec neměl existovat.

"Slyším každou pitomost, kterou si pomyslíš, chápeš? A rozumím daleko víc, než bych chtěla."
"Vážně, jo?" zašeptám, ačkoli můj Hluk nešeptá ani náhodou. "A pokaždý, když ty si něco myslíš, nebo cítíš nebo máš nějakej blbej nápad, tak já to neslyším. No tak mi sakra řekni, jak mám o tobě vůbec něco vědět? Jak mám vědět, co se v tobě děje, když to držíš v tajnosti?"
"Já to nedržím v tajnosti." Zatíná zuby. "Já jsem prostě normální."
"Tady to normální není."

Kniha je psána z pohledu mladého kluka, čemuž odpovídá i sloh - tak trochu úsečný styl s jednoduchými větami, kde nadávky jsou po většinu času (spíše jen ze začátku) vynahrazovány úsměvnými konstrukcemi typu „Řekl jsem mu, strč si to někam, až na to, že jsem řekl kam“. Různé hlasy v hluku jsou řešeny rozmanitými fonty a velikostmi písma. Zvířata sice taky oplývají darem řeči, ale jejich slovní zásoba je značně omezená: krokodýli dokola opakují „Maso, hostina, zuby, maso, ZUBY“, tupé ovce se zmůžou pouze na opakování popěvku „Ovce, ovce.“ Zdaleka nejupovídanějším čtyřnožcem je Toddův věrný pes Manchee, který sice rozumu taky příliš nepobral, ale rozhodně si získá srdce čtenářů právě svými nevhodnými poznámkami, bezelstností a naprostou oddaností. U mě Manchee rozhodně po celou dobu platil za mou nejoblíbenější "postavu".

Když se váš pes učí mluvit, ze všeho nejdřív zjístíte, že psi celkem nemají co říct. O ničem.
"Dělat bobek, Todde."
"Drž hubu Manchee."
"Bobek. Bobek, Todde."
"Řek jsem drž hubu."


http://img845.imageshack.us/img845/9177/theknife.jpg
Čtenář knihy by se především měl obrnit trpělivostí – a to od začátku až do konce. Jakmile se Todd konečně dozví něco nového, někdo mu otevře svůj hluk a prozradí mu něco důležitého, čtenář se může jen dohadovat, co to mohlo být, protože doopravdy vysloveno to bude až úplně na konci – na konci, který je učebnicovým příkladem nervy napínajícího cliffhangeru. Protože se ze začátku čtenář stejně jako Todd topí v nejasnostech, lžích a tajemstvích, je kniha založena především na akci a spoustě zvratů, honiček a soubojů, při nichž Todd, jehož nejlepší zbraní je nůž, pokaždé stojí tváří v tvář volbě použít jej či nepoužít, zabít či nezabít, utéct či zůstat? Todd objevuje Nový Svět mimo svůj rodný Prentisstown a zjišťuje, že na různých místech se muži s hlukem vypořádali (a nevypořádali) různě.

Kniha jako celek na mě působila mírně pochmurným tak trochu mimozemským dojmem (což by zřejmě měla, když se odehrává na cizí planetě). Jedná se o zvláštně pojaté sci-fi pro mládež, s originální zápletkou a osobitým stylem psaní, takže přestože to nebyl tak úplně můj šálek kávy, pokud vás koncept zaujal, určitě knize dejte šanci.



Jsem Todd Hewitt. Žiju v Prentistownu na Novém Světě. Přesně za jeden měsíc ze mě bude muž. Ve městě se sto čtyřiceti šesti muži, které s každým uplynulým dnem umírá o trochu víc. Bažina je jediným místem poblíž Prentistownu, kde si můžete alespoň trochu odpočinout od všeho toho Hluku, který se z nich řine. V tomhle světě není nic jiného než Hluk, nic než neutichající myšlenky mužů, které se na vás hrnou a hrnou - od té doby co Sádráci během války virus Hluku vypustili. Když je celý váš svět jedním hlučným městečkem bez budoucnosti, někdy prostě nezbývá nic jiného než odejít, i když není kam jinam jít. Protože když se já - poloviční muž - do toho města podívám, vidím všech těch sto čtyřicet šest mužů. kteří jsou tady se mnou. Slyším je všechny do jednoho. Hluk se sem žene z kopce jako povodeň, kterou vypustli přímo na mě. Je jako oheň, jako příšera veliká jako samo nebe, která po vás jde, protože není kam utéct. Takovýhle to je. Nezkoušejte si zacpávat uši - to vám nepomůže.
 
Nůž, který nikdy nepustí
Hluk je jako člověk bez filtru. A bez filtru je člověk jen chodící chaos.

[Credits: images: Knife by ~fierce-sunshine-nim, foto z knihy; ukázky z oficiálního českého překladu,
knižní YT trailer


~Děkuji nakladatelství za poskytnutí recenzního výtisku~ 
http://img718.imageshack.us/img718/3100/signatureseesen1.png 

Nové covery - srpen (2+3)

 


(Unearthly, #2) by
(House of Night, #9) by  
(Seasons of the Moon, #2) by






http://img718.imageshack.us/img718/3100/signatureseesen1.png

Padlo mi do oka... Daughter of Smoke and Bone

~Daughter of Smoke and Bone - Laini Taylor

Dnes vám představím knížku, která mě zaujala hned z několika důvodů. Knížku, která ještě nevyšla, ale již teď má má hned několik verzí obálky a dobývá si slávu mezi ARC recenzenty, kteří měli to štěstí a už ji četli. Už vám k ní můžu nabídnout i trailer a pokud přeskočíte anotaci a vrhnete se přímo na něj a bude vám připadat, že máte vidiny, můžu vás ubezpečit, že váš zrak je v pořádku. Kniha se opravdu odehrává u nás - konkrétně v Praze.

Jsem jediná, kdo se nemůže dočkat, jak si americká autorka z Oregonu poradí s urbanisticku young adult fantasy zasazenou v našem hlavním městě?
Daughter of Smoke and Bone na GR
Laini Tyalor na GR, webu, blogu, Twitteru

Kniha v originále vychází 27. září 2011 
Plánované vydání českého překladu: pod názvem Kost přání - březen 2012 (Knižní Klub)
Plánované vydání slovenského překladu: pod názvem Dcéra dymu a kosti ? 2012 (IKAR)


Bylo nebylo,
zamilovali se do sebe anděl a démon
Neskončilo to dobře

 Daughter of Smoke and Bone Daughter of Smoke and Bone
různé obálky:USA, UK

~Oficiální anotace
Po celém světě se na rámech dveří objevují černé otisky rukou, které tam vypalují okřídlení cizinci kteří přišli puklinou v nebi.
Ďáblova zásoba lidských zubů v temném zaprášeném obchůdku se nebezpečně ztenčila.
A v propletených uličkách Prahy se mladá studentka umění brzy octne uprostřed války z jiného světa. Seznamte se s Karou. Její skicák je plný příšer, které můžou a nemusí být skutečné, má sklony k tomu mizet kvůli záhadným "pochůzkám", mluví mnoha jazyky - ne všechny z nich jsou lidské; a její jasně modré vlasy jí v takové barvě už narostly. Co je zač? Odpovědi na tuhle otázku, která ji pronásleduje, se jí brzy dostane.
Když na ní v jedné uličce v Marakeshi spočinou ohnivé oči jednoho z těch cizinců - oči nádherného nezapomenutlného Akivy - výsledkem je krev a třpyt hvězd, odhalení tajemství a zakázaná láska, jejíž kořeny sahají hluboko do dramatické minulosti. Ale dožije se Karou toho, aby mohla litovat toho, že se o sobě dozvěděla pravdu?

~Oficiální knižní trailer

Lidé mi vždycky říkají, že mám živou představivost
Asi chápu, proč tomu tak je
Víte, stačí prolistovat moje skicáky
To proto vždycky mluví o mojí úžasné představivosti
Kdykoli na to přijde, jen se usměju
Je to mnohem jednodušší než jim říct pravdu
Vždycky kreslím jenom věci, které jsem doopravdy viděla
Nikdo nezná mé opravdové já
Dokonce ani já
http://img718.imageshack.us/img718/3100/signatureseesen1.png

Nové covery - srpen (1)


(Tiger Series, #3) by
(The Hollows, #10) by
(Moon Shifter, #1) by
(Wicked Woods, #5) by

(Angel Trilogy, #2) by  
U mě tento týden vede nádherné Wrecked. A co u vás?
http://img718.imageshack.us/img718/3100/signatureseesen1.png

A Need So Beautiful - Suzanne Young, recenze

A Need So Beautiful (A Need So Beautiful, #1)Název: A Need So Beautiful
Autorka: Suzanne Young
Datum vydání: 21. června 2011 (eng)
Průměrné GR hodnocení: 4.03 / 5

Další knihy v sérii:

#1 A Need So Beautiful
#2 A Want So Wicked (2012)


Anotace a oficiální knižní trailer v původním příspěvku 
Padlo mi do oka... A Need So Beautiful


Všichni chceme, aby se na nás vzpomínalo
Charlottiným osudem je být zapomenuta


~Dívka bez minulosti
Většina příběhů začíná ujištěním, že hlavní hrdinka vždy byla docela obyčejnou dívkou. A Need So Beautiful to ale bere z opačného konce - Charlotte Cassidy nikdy nebyla obyčejná. Nepamatuje si na nic, co se odehrálo dříve, než v sedmi letech přišla ke své dosavadní pěstounce. A už odmalička trpěla zvláštním nutkáním.Čas od času ji to táhlo k nějakému člověku a nedošla klidu, dokud mu nepohohla. Není to nic tak banálního, jako že musí slepci pomoct přes cestu. Když se Charlotte přiblíží k tomu, ke komu ji to táhne, vidí odlesky jeho minulosti, střípky jeho budoucnosti, vidí jeho samotnou duši. A vždy k ní přijdou ta správná slova, aby tomu člověku mohla pomoci, aby jej přesvědčila, aby byl v tu správnou dobu na tom správném místě, aby zašel k lékaři, nebo aby si nebral život. To zní jako nádherné poslání, nemyslíte? Kdo by nechtěl mít schopnost pomáhat druhým lidem, měnit jejich životy k lepšímu?

„To je Potřeba.“
„Potřeba?“ šeptá sám pro sebe, jako by se mu to pojmenování líbilo.
„Ať to přestane,“ vrčím na něj, čelo tlačím ke stolu, zatímco se pořád svíjím. „Ať to přestane.“
Je u mého ucha. „Nebojuj s tím. Zničí tě to.“
„To mě ničí i tak!“ Je tu další bolestivé škubnutí, tentokrát v mém boku a já vykřiknu.


~Cena dobra
http://img8.imageshack.us/img8/5238/ansbstill.jpg Když Charlotte cítí onu potřebu, je pro ni téměř fyzicky nemožné toho člověka nevyhledat, čím déle otálí, tím více se stupňují bolesti a záchvaty,  které jí nenaplněná potřeba působí a které se snaží ostatním vysvětlovat jako astma. Její potřeba ji často zavádí na nebezpečná místa a je-li to pro naplnění jejího poslání nutné, staví Charlotte třeba i do cesty jedoucího auta. Charlotte nechce nic jiného, než dokočit školu a moci začít žít se svým přítelem Harlinem, ale čím se ony záchvaty a nutkání dějí častěji, tím těžší je pro ni žít normálním životem a utajit před Harlinem svou proměnu. Protože Charlotte se mění - odpadává jí kůže a na svém místě zanechává vrstvu něčeho, co nápadně připomíná zlato.

~Nezapomeň na mě
Tahle kniha je někde na pomezí romantického dramatu a mysteriózního fantasy příběhu. Když Charlotte zrovna neplní jednu ze svých potřeb, většinou je se svým milým Harlinem. Děj je docela jednoduchý a omezuje hlavně na vykreslení Charlottina vztahu s jejími nejbližšími a na vzrůstající častost potřeb a na to, jak na ubohou dívku působí. Navíc neuběhne snad ani jedna kapitola, aby Charlotte nějak výrazně - fyzicky či psychicky netrpěla. Velmi brzy jsou v příběhu totiž znát docela tragické prvky: Charlottina častá nevysvětlená zmizení a lži jejímu vztahu vůbec neprospívají a když se Charlotte konečně dozví, co je zač, co ji čeká a že na ni všichni lidé, kterým kdy vstoupila do života začínají zapomínat, ona s bušícím srdcem čeká, kdo další si už ani nevzpomene, jak se jmenuje. Všechny tyhle prvky jsou bohužel dvousečnými zbraněmi a je zhruba 50% šance, že se právě tento vypravěčský styl trefí do čtenářova vkusu. Rozhodně vám ale můžu slíbit, že konec je natolik působivý, že pokud k němu dojdete, rozhodně si bude muset přečíst i chystaný druhý díl.


http://th00.deviantart.net/fs28/150/i/2008/097/1/c/Lovely_Couple_04_by_zero5phh.jpg"Ty s tím bojuješ?" ptá se dutým hlasem.
"Já nechci zmizet. Nejsem připravená odejít." Začínám vzlykat. Hlas se mi láme, natahuju si na sebe budnu a objímám se pažemi.
„Nemůžu se na to znovu dívat.“
Popotáhnu a vzhlédnu k němu. „Dívat se,jak se vytrácím?“
„Ne,“ říká, jako bych byla pomatená. „Dívat se, jak bojuješ, abys mohla žít. Ty to nechápeš, Charlotte. Nemůžeš tady zůstat.“
"Ale já chci." Zním jako žadonící dítě.

 
 ~Slovo závěrem
Na knize se mi líbilo, že se nesnažila veškeré jevy a děje pojmenovat a zařadit do stereotypních škatulek. Namísto toho, že by Charlotte byla nudný anděl seslaný z nebe, kterého se pokouší démoni, dočtete se, že Charlotte se stává Zapomenutou, představuje světlo a je pokoušena ženou, která se poddala stínům. Nesnaží se čtenáři vnutit nějakou zcela novou komplexní mytologii, spíš popisuje jak celá záležitost působí na životy zaitersovaných lidí, aniž by čtenář musel mutně chápat, jak to všechno funguje a co to znamená.Tahle celkem krátká kniha sice není must-read, ale rozhodně se ani neblíží ztrátě času.


[Credits: images: still z oficiálního knižního traileru, Lovely Couple 04 by ~zero5phh]
http://desmond.imageshack.us/Himg718/scaled.php?server=718&filename=signatureseesen1.png&res=medium

Copyright © 2009 - Imaginary Whispers - is proudly powered by Blogger
Smashing Magazine - Design Disease - Blog and Web - Blogger Theme distributed by FREE Templates 4U