The Pact - Jodi Picoult, recenze

 
Název: The Pact
Autorka: Jodi Picoult
Rozsah: 528 stran (anglický paperback)
Datum vydání: červenec 2005
Průměrné goodreads hodnocení: 3.82

 

Tak tuhle knížku já si prostě nemůžu odpustit. Srdcovka toho nejtěžšího kalibru, která navíc lidi rozděluje do dvou táborů, buď ji milovali, nebo nenáviděli. A já vám vysvětlím, proč patřím do toho prvního tábora.

~O co se jedná?

"The Pact" nebo česky "Až na konec všech dní, Příběh jedné lásky" je kniha mojí oblíbené autorky nonfiction - Jodi Picoultové. I když jsou hlavní postavy teenageři, není to young adult literatura. Spíš by se hodil žánr soudní drama. To zní hrozně, co? Ale opak je pravdou. Všechny Jodiiny romány (četla jich devět a až na výjimky byly všechny výborné) dojdou do bodu, kdy se citová dramata hlavních hrdinů přesunují do budovy soudu, kde se většinou dva velmi výřeční právníci snaží porotu přesvědčit o své pravdě. A to ve velkém stylu, jsme přece v Americe.

~Synopse

Manželé Goldovi a Harteovi nejsou pouze sousedé, ale jejich rodiny se spolu přátelí už dlouhá léta. Jejich stejně staré děti Chris a Emily spolu vyrůstaly od nejútlejšího dětství a velmi k sobě přilnuly. Nikoho tedy nepřekvapilo, že jejich kamarádství časem přerostlo v něco hlubšího a oba mladí lidé se stali nerozlučným párem. Jednoho dne jsou ale jejich rodiče přivoláni do nemocnice, kde jejich děti  byly společně přivezeny – Chris byl jen lehce raněný, Emily však již byla mrtvá. Nejednalo se ovšem o autonehodu, jak by se dalo předpokládat. Emily byla zastřelena. Zastřelena revolverem, který na jejich schůzku přinesl Chris. Od této chvíle se rozjíždí policejní vyšetřování a otázka je jasná - co se tam ten večer u kolotočů doopravdy stalo? Opravdu se jednalo o nevydařenou dvojitou sebevraždu, jak to tvrdí Chris? Chris, který ať se děje cokoli, nepřestává tvrdit, že Emily hluboce miloval? Když vyjdou najevo nějaké další okolnosti toho večera, Chris je hlavním podezřelým z vraždy prvního stupně.

"Do you know what it's like to love someone so much, that you can't see yourself without picturing her? Or what it's like to touch someone, and feel like you've come home? What we had wasn't about sex, or about being with someone just to show off what you've got, the way it was for other kids our age. We were, well, meant to be together. Some people spend their whole lives looking for that one person. I was lucky enough to have her all along." 
-Chris (The Pact)

~Presumpce (ne)viny

Věděli jste, že právník, obhajující klienta obviněného z vraždy, se jej přímo nikdy nezeptá, jestli ji opravdu spáchal? Vůbec to vědět nechce, dá se říct, že by mu to práci spíše ztížilo. Alespoň takto americké trestní právo popisuje Jodi Picoult. Zdá se vám to pokrytecké a zvrácené? Tahle kniha ve vás vyvolá spoustu protichůdných pocitů. Odhlédnu-li od fantastických slovních přestřelek během samotného soudního procesu, hlavním tématem knihy je jedna veliká, lidská tragédie a to, jak se s ní vyrovnávají ti, které na tomhle světě Emily zanechala. Retrospektivně je popisována historie vztahu Emily a Chrise, od útlého dětství až do současnosti; pohled je to tak ucelený, že na konci cítíte, jako byste je znali celý život, jako by to byli vaši přátelé, děti ze sousedství, se kterými jste vyrostli. 

~Úhel pohledu

Jedna z věcí, které na Jodiiných knihách mám nejradši, je právě způsob vyprávění. Příběh nemá jen jednoho vypravěče, ba ani dva - za celou knihu se vystřídají snad všechny postavy příběhu, každý z nich přináší nový nadhled, jiný úhel pohledu. Ať už je vypravěčem Chris, matka Emily, Chrisův právník či soudní vyšetřovatelka, pokaždé to ve vás vyvolá nějakou silnou reakci, se kterou se ztotožníte, jen abyste v zápětí viděli všechny skutečnosti očima někoho úplně jiného. Vůbec bych neřekla, že je to matoucí, jen krutě reálné a opravdu a fascinující. 

~Aby to nebylo tak jednoduché

Typickým znakem Jodiiných knih je také „big-bang“ na konci. Když už si myslíte, že víte všechny informace, které potřebujete k tomu, abyste si udělali názor (a věřte mi že to není jen tak jednoduché), Jodi odhalí nějakou skutečnost, která na všechno vrhá úplně jiné světlo a vás nechá stát s otevřenou pusou – což se stalo i tentokrát. Ale do detailů zabíhat nebudu.

~Emocionální náročnost

Už jsem naznačila, že i po přečtení knihy o ní budete dlouze přemýšlet a nebude jen tak jednoduché se rozhodnout, kdo je pomyslný viník, kdo oběť, kdo pochybil nebo proč se to všechno vlastně stalo. Je to příběh o přátelství, milenecké i rodičovské lásce a o tom, co jste pro ni schopni obětovat. Opravdu by to bylo cokoli? V závěru knihy se dozvíte, jak v Chrisově případě rozhodla porota, zda-li jej uznali vinným, nebo ne. Naprosto upřímně můžu říct, že i když věta, ve které zaznívá rozsudek je vyřčena jen posledních pár stran před koncem, neměla jsem ani nejmenší tušení, jak to celé dopadne a srdce mi bušilo jako splašené. Ano, ukápla mi slza – a hned několik. I když jsem měla představu o tom, jak bych si přála, aby to dopadlo, ani za milión bych v té porotě sedět nechtěla. Navíc si nejsem jistá, jestli by vůbec kniha, začínající smrtí osmnáctileté dívky mohla končit něčím vzdáleně se blížícím happy endu. Ale čtení je to famózní. Proto dávám výjimečných a plně zasloužených 5 hvězdiček.

~Trailer

Podle této knihy byl natočen i film z roku 2002, protože se mi ale nepovedlo najít žádný slušný trailer, připojuju jeden fanouškovský, který pěkně vystihuje atmosféru a doprovází ho podmanivá hudba Civil Twilight.

[obrázky: Carousel by *lostknightkg, ept couleurs . blanc iv by ~cPaos, Beretta Revolver by ~Z-man12]