Leviatan - Scott Westerfeld, recenze

Název: Leviatan
Z anglického originálu: Leviathan
Autor: Scott Westerfeld
Rozsah: 446 stran
Datum vydání aj/cz: říjen 2009 / 7. březen 2010
Nakladatelství: Knižní Klub 

• v předprodeji je kniha k dostání TADY  - zároveň je zde také k přečtení oficiální anotace a první kapitola
• anglický trailer můžete zhlédnout TADY

~V hlavní roli Steampunk

Scott Westerfeld je co se týče sci-fi mistr svého oboru a pokud o tom ještě někdo pochybuje, steampunkový Leviatan jej o tom přesvědčí. Podstatou dnes stále více populárního steampunkového žánru je snaha mísit budoucnost s minulostí a v Leviatanovi Westerfeld takříkajíc použil všechny své zbraně. Svůj příběh zasadil do Evropy počátku dvacátého století – do období těsně předcházejícímu první světovou válku – události té doby maličko pozměnil, uspíšil vývoj vědy a technický pokrok, válčící mocnosti vyzbrojil fantastickými stroji a ještě fantastičtějšími zvířaty a na politickém pozadí rozehrál dobrodružný příběh, který své čtenáře vezme na cestu napříč celou Evropou.

~Sci-fi očima Středoevropana

Fantastických prvků v současné americké literatuře najdeme spoustu, ale Leviatan je výjimečný tím, že jeho děj je zasazen do střední Evropy, v dáli je vidět světla stověžaté Prahy a hlavní protagonista , patnáctiletý Alek, je dokonce potomkem české šlechty. Dvě soupeřící strany jsou ozbrojeny nápaditými chodícími či létajícími stroji, na straně Industriálů, a uměle stvořenými živočichy, poskládanými z kousků DNA různých zvířat, na straně Darwinovců. Westerfeld je pro mě jakýmsi Leonardem da Vinci moderní doby, jeho vynálezy vždycky dávají smysl, jsou výborně promyšlené a fascinující. Alternativní svět, který je v knize prezentován, je dostatečně neokoukaný, aby vás bavilo se do něj začíst, ale zároveň je stejnou měrou přirozený a není problém se do něj vžít a ztratit se v něm. 

~Dějepis zábavnou formou

Já osobně jsem nikdy dějepis nijak zvlášť ráda neměla, ale tak, jak jsou pozměněné historické události líčeny zde, jsem s ním neměla problém, a dokonce mě bavil. Hlavní zápletka je docela úzce propojena s politikou a diplomacií jednotlivých do války zatažených zemí, ale nezabíhalo se nijak zvlášť do detailů a vždycky to bylo vysvětleno přehledně a nenásilně, přiměřeně věku cílových čtenářů. To je na jednu stranu dobře, na stranu druhou by trochu složitější politicko-historické pozadí bylo neuškodilo. Kniha je nabitá akcí a to téměř od první strany. Jedna bitva střídá druhou, až Industriálové nestíhají nabíjet své kulomety a Darwinovci nabíjet – pardon, krmit své bojové netopýry. Akce jsou vždycky svižné, dramatické a jejich vývoj je nevypočitatelný, každičký detail dobře promyšlený. 

~Kdo si získal sympatie

Postav, kterým by se v příběhu věnoval prostor, bylo jen několik, zato byly každá jinačí a něčím osobitá. Nelegitimní potomek arcivévody Františka, Princ Alexandr, který je na útěku před lidmi, zodpovědnými za smrtí svých rodičů, byl podle mě nejlépe rozvinutou postavou, která v knize prošla určitým vývojem. Nepostrádá kvality, které bychom u mladého šlechtice čekali, je čestný a ušlechtilý za všech okolností a pokud by vám některá z postav měla být sympatická, bude to právě on. Deryn Sharpová, ani ne patnáctiletá vzduchoplavkyně, která se v převleku za kluka přidala k posádce Leviatana – obrovité létající vzducholodi / velryby, tvořící jeden veliký úžasný ekosystém – byla naopak slabým článkem. Postrádala jsem v ní určité dívčí kvality (což by asi nemělo být tolik překvapivé, vzhledem k tomu, že právě o to se celou dobu snažila), její tvrdohlavost a nepříjemné vystupování spolu s bezmeznou oddaností kapitánovi a posádce hraničila až s otravností a způsobila, že mi k srdci moc nepřirostla. Některé její heroické výkony v knize také působily trochu moc přitažené za vlasy; ať už je Deryn ve svém vydávání se za kluka jakkoli dobrá, pořád je to byla jen drobná patnáctiletá holka. Deryn a její charakter budou mít v druhé knize každopádně co rozvíjet.

~Slovo závěrem
Nádherné doprovodné ilustrace Keitha Thompsona, kterými se v Leviatanovi rozhodně nešetří, vás přimějí vrátit se do dětských let, kdy v žádné pořádné knížce především nesměly chybět obrázky. Úžasně detailní kresby výborně doplňují jednotlivé kapitoly a podtrhují akční i „odpočinkové“ scény a vypomáhají tam, kdy by snad čtenářova fantazie mohla nestačit.

Leviathan mě opravdu bavil, byla to neuvěřitelně nápaditá a čtivá kniha, kterou bych doporučila hlavně mladým čtenářům (i čtenářky si v něm najdou své) nebo komukoli, kdo má rád dobrodružné knížky s nádechem sci-fi, nepříliš vzdálenou historii, mistrovsky vyvedené a originální vynálezy  či alternativní historie.

ABRIDGED ENGLISH VERSION OF THIS REVIEW

~Zajímavost

Pokud by vám název Leviatan připadal povědomý, vězte, že kniha s tímto názvem opravdu existuje – jedná se o politologické dílo anglického filozofa Thomase Hobbse ze 17. století. Autor našeho Leviatana – tedy Scott Westerfeld – si toho jistě byl vědom, neboť jak si můžete všimnout, kapitán létající živé pevnosti Leviatan, se stejně jako autor původní knihy jmenuje Hobbes.


~Děkuji nakladatelství za poskytnutí recenzního výtisku~
[Credits: použité obrázky pocházejí z knihy, jseou majetkem Scotta Westerfelda popřípadě Keitha Thompsona, No copyright infringement intended]