Forbidden - Tabitha Suzuma, recenze

 
Název: Forbidden

Autor: Tabitha Suzuma

Rozsah: 417 stran

Datum vydání květen 2010 (eng)

GR hodnocení: 4.37 / 5

 ~ Oficiální anotace
Ona je hezká a talentovaná – je jí sladkých šestnáct a je nepolíbená. Jemu je sedmnáct; je krásný a před sebou má zářnou budoucnost. A teď se do sebe zamilovali. Ale... jsou bratr a sestra.

~ Láska na tisíc způsobů
Řeč je o knize Forbidden, která je, jak už název napovídá, o zakázané lásce. Zakázaných lásek tady už od doby Romea a Julie byla spousta, dokonce i zápletky, v nichž se do sebe zamilují (většinou domělí) sourozenci, už byly na sto různých způsobů užity v každé druhé telenovele. Ale hlavní protagonisté této knihy - Lochan a Maya již od začátku s jistotou vědí, kdo jsou jejich rodiče, nebyli při narození vyměněni, nevyrůstali každý v jiné rodině, nebo u jiného z rodičů. Vyrůstali společně a nikdy nepochybovali, že sdílejí stejnou DNA. Teď se určitě ptáte, jak je tedy možné, že k sobě začali cítit něco víc? Jak to, že se u nich nevyvinuly pro sourozence typické zábrany? Opravdu bude celá kniha o zvráceném incestním vztahu, který logicky vůbec neměl mít šanci vzniknout?

„To oni se mýlí,“ opakuje. „Protože to nechápou. Mně je jedno, že jsi biologicky můj bratr. Nikdy jsem tě nebrala jen jako bratra. Vždycky jsi byl můj nejlepší kamarád, moje spřízněná duše, a teď jsem se do tebe taky zamilovala. Proč to je takový zločin?“

~ Hříchy otců... a matek
Odpověď je nasnadě – může za to prostředí, ve kterém vyrůstali, prostředí, které jim nikdy nedovolovalo, aby byli obyčejnými dětmi a později typickými teenagery, aby jeden druhého brali jako sourozence. Jejich matka, rozvedená samoživitelka, která tvrdí, že děti – natož pět! – vlastně nikdy nechtěla, se pomalu utápí v alkoholu a ani se nesnaží je nějak vychovávat; stále více večerů tráví u svého nového přítele, aniž by se svými ratolestmi nechala nějak omezovat. Zatímco ostatní děti jejich věku se někde venku baví s přáteli, Lochan a později i Maya, nejstarší ze sourozenců, mají na starost celý zbytek rodiny – musí se postarat o to, aby lednička nezela prázdnotou, aby děti měly hotové úkoly, aby měly co na sebe, aby jejich matka platila účty... A hlavně: aby se o jejich rodinné situaci nedozvěděla sociálka, protože to by dozajista znamenalo, že je jako sourozence navždycky rozdělí. Čím jsou oni dva jako prvorození starší a jsou schopnější s mladšími dětmi vypomoct, tím více se je jejich krkavčí matka snaží od sebe odstřihnout a Maya a Lochan jsou stavěni do role náhradních rodičů, což navždy změní způsob, jakým se jejich sourozenecké pouto bude formovat.

"Ale jak venkovnímu světu vysvětlit, že Lochan a já jsme sourozenci jen v biologické rovině? Že jsme nikdy nebyli bratr a sestra v pravém smyslu toho slova, ale vždycky jsme byli partneři, kteří se museli starat o skutečnou rodinu, zatímco jsme sami dospívali. [-] Jak jim vysvětlit tuhle situaci, tu lásku kterou jeden k druhému cítíme – to všechno, co se ostatním může zdát špatné, zvrácené a odporné – když nám to připadá naprosto přirozené a úžasné a ach – tak správné?"

~ Bittersweet symphony
Forbidden není jen hořkosladkou romancí. Je to úchvatné sociální drama, které vás vtáhne komplexností a uvěřitelností příběhu, výborně vykreslenými postavami a emocionální hloubkou. Příběh je vyprávěn v první osobě přítomného času a pravidelně se střídají pohledy Lochana a Mayi, což čtenáři umožňuje vžít se do obou mladých lidí. Oba pohledy jsou perfektně zvládnuté a přechody mezi nimi jsou plynulé. Přestože má kniha kvůli svému námětu především smutný charakter, jsou v ní krom mrazivých, tragických a srdcelomných momentů, které vás naplňují bezmocí, zastoupeny i nádherné, u srdce hřející chvilky, naplňující vás váhavou nadějí, kdy se bojíte myslet dopředu ze strachu, abyste něco nezakřikli.

~ Odstíny šedi a černobílý svět
Snad ani na chvíli mi vztah mezi těmito dvěma mladými lidmi nepřipadal špatný či snad zvrácený. Že  by Lochanovi a Maye nemělo být dovoleno být spolu, jeden druhého milovat jinou než sourozeneckou láskou, být šťastni. Je incest špatný? Dříve bych s odpovědí ani na chvíli neváhala a i teď mám jasno v tom, že v tom nezákladnějším smyslu slova rozhodně špatný je. Zabránilo mi však tohle uvědomení v tom, abych oběma hlavním hrdinům přála něco jiného než společnou budoucnost? Vůbec ne. Tady jde veškerá logika stranou. Kniha vás rozhodně přinutí přemýšlet a možná i přehodnotit některé zažité - odvážím se říct - stereotypy. Rozhodně bych taky byla opatrná s označením knihy jako YA pro mladé. Kniha se zabývá takovým tématem, tak do hloubky a tak necenzurovaně, že spíše hraničí s literaturou pro dospělé.

„Neexistují žádné zákony nebo hranice pro city. Můžeme se milovat tak moc a tak hluboce, jak jen chceme. Tohle nám nikdo, Mayo, nikdo vzít nemůže.“ 

 ~Slovo závěrem
Někde jsem četla stížnost na to, jaké že vlastně bylo poselství této knihy. Nejprve mě na adresu autora tohoto výroku napadlo: „Četl/a jsi vůbec tu správnou knihu?“, ale každý si tento příběh může vyložit jak jen chce a odnést si z něj taky každý odnese něco trochu jiného, proto moje druhá myšlenka byla: „Copak každá kniha musí mít nějaké poselství?“. A tohle bych vzkázala i těm, kteří nedokážou přenést přes srdce konec, který mimochodem i u mě vyvolal pocity hraničící s pokusem založit petici adresovanou autorce knihy. Ale to autor rozhoduje, jaký příběh chce čtenářům vyprávět. A ačkoli byla kniha neuvěřitelně emocionálně vyčerpávající, byl to neopakovatelný čtenářský zážitek, který si zasluhuje plné hodnocení.

ABRIDGED ENGLISH REVIEW (1st version)

[Credits: images: Love Life by *Zindy, Forbidden Love by ~Maz6277]