Autor: Joseph Delaney
Rozsah: 343 stran (anglický paperback)
Datum vydání: 1. srpen 2006
Průměrné goodreads hodnocení: 4 / 5
[Pomsta čarodějnice (Poslední učedník / Wardstoneské kroniky #1)]
Tak do téhle knížky jsem se pustila docela naslepo, netušíc o co jde, snad kromě zběžného přeletění anotace. A takhle to je někdy nejlepší. Chtěla jsem vědět, jak je možné, že by někdo kvůli téhle série, o které jsem dosud neslyšela, mohl odmítnou roli v Nástrojích Smrti. Tak tedy: možné by to bylo, kdyby nejmenovaného herce od hlavího hrdiny nedělilo kolik - osm let?
Taky budu muset přestat číst hororové knížky, začíná se tenčit moje zásoba vhodných doprovodně atmosférických obrázků)
~Proč se středověku říká temný
Vítejte ve světě, který obývají nadpřirozená stvoření jako čarodějnice, bubáci a raraši. Ve světě, kde ve starých domech straší duše zbloudilých zemřelých a není radno chodit ven za úplňku. V těchto krutých časech jsou lidem oprou všemi obávaní vymítači zvaní odklínači, kteří je za peníze těchto zlovolných stvoření zbavují. Mladý Tom Ward je sedmým synem sedmého syna a to jej činí ideálním kandidátem na tuto práci. Přesně jak to celý jeho život jeho matka plánovala, Tom se - zprvu neochotně - stává učedníkem starého odklínače Gregoryho. A velmi brzy zjišťuje, že se jedná nejen o náročné ale také rizikové povolání.
Byl to dlouhý seznam jmen na žlutém papíře. Bylo jich přesně třicet a byly napsány písmem starého odklínače. Moje vlastní jméno, Thomas J. Ward, bylo dole úplně na konci a přímo nad ním bylo jméno William Bradley, které bylo horizontálně přeškrtnuto, vedle byla písmena RIP. Zamrazilo mě, protože jsem věděl, že znamenají Rest in Peace – odpočívej v pokoji a že Billy Bradley zemřel. Více než třetina z těch jmen byla takto přeškrtnuta, devět z nich bylo mrtvých. Předpokládal jsem, že spousta z nich byla vyškrtnuta prostě proto, že jako učňové selhali a nezůstali jimi ani první měsíc. Ti kteří zemřeli, mi však dělali větší starosti. Přemítal jsem, co se mohlo stát Billymu Bradleymu a vzpomněl jsem si, co říkala Alice: „Nechtěl bys přece skončit jako poslední učedník starého Gregoryho.“
~Proč je dobře, že klasika nikdy nevymře
Tahle kniha by klidně mohla fungovat jako učebnice démonologie a starých lidových pověr. Tam kde jiné knihy podávají jen kusé informace a snaží se moc nezabíhat do detailů, The Last Apprentice se v lidovém folklóru a líčení hrůzných detailů přímo vyžívá. A to je obrovské plus – celá kniha vyzní opravdově a líčení je skutečně věrné. Někdo by mohl namítnout, že je to neoriginální a zastaralé, ale já naopak tleskám; jen málokomu se podaří držet se takto věrně staletími osvědčené mytologie a maximálně využít jejího potenciálu. A to jsme zatím jen u prvního dílu! Z každé stránky dýchaly staré časy a temný středověk ať už se to týkalo toho, jak se lidé chovali, jak bydleli nebo co jedli. Moc se mi líbilo, jak se Tom pozvolna kousek po kousku dozvídal, co s sebou jeho budoucí práce doopravdy přináší a ačkoli si to sám nejdříve neuvědomoval, na konci bylo zřetelně vidět, nejen jak se změnil on, ale také to, jak se na něj dívali okolní lidé, jeho vlastní rodina.
~Co se děje po půlnociNa to že je Tomovi pouhých třináct let, se se svým údělem odklínačova učedníka vyrovnává statečně; kdyby v knize nebyl jeho věk uveden, klidně bych mu pár let přidala. Aby však byl do učení přijat, musí nejdřív projít zkouškou – strávit noc ve strašidelném domě a až začne odbíjet půlnoc, musí sejít do sklepa a “postavit se tomu, tam na něj bude čekat“. Tahle scéna by měla být jakýmsi varováním pro všechny, kteří si myslí, že bude stačit hodit si přes rameno špetku soli, nechat si dům vysvětit knězem, na krku nosit křížek a pravidelně jíst česnek... a posléze obdělávat svoje malé políčko za statkem a žít v bezpečí šťastně až do smrti. V tomto duchu, při kterém citlivějším čtenářům tuhne krev v žilách, se totiž nese celá kniha. Neříkejte, že jsem vás nevarovala.
„Líbí se ti děvčata?“ zeptal se znenadání.„Já vlastně žádné neznám,“ přiznal jsem. „Nemám žádné sestry.“„No tak v tom případě bys mohl snadno padnou za oběť jejich trikům. Na holky z vesnice si dávej pozor. Hlavně na ty, které nosí špičaté boty. To si napiš. Něčím začít musíš.“Takže jsem si na první stranu nadepsal „Vesnická děvčata se špičatými botami“
~Čarodějnice, pozor – nekrmit!Opravdové trable začnou, když se Tom v Gregoryho domovské vesnici setká s dívkou jménem Alice. Nejen že Alice nosí špičaté boty, ale pouhá zmínka o její rodině stačí k tomu, aby vesničtí kluci vzali nohy na ramena. Tehdy Tom ovšem ještě netuší, proč se její tetě říká Kostěná Lizzie, proč není radno dávat neuvážené sliby a zatajovat něco svému mistrovi. Tou dobou totiž v Horshaw začnou mizet děti - že by se do vesnice opět vrátily čarodějnice? Ačkoli začne dostávat prostor až na konci a i po skončení knihy je pořád velkou neznámou, je Alice výborná postava - divoká, prostořeká a nevypočitatelná. Stojí někde na pomezí a myslím, že se s ní ještě máme na co těšit.
~Co je dobré vědět – z příručky odklínače
Kniha je také opravdu poučná, dozvíte se v ní mnoho užitečných informací:
- jak spoutat bubáka (a nevykrvácet při tom k smrti)
- jak vykopat správný hrob (důležité! Správný hrob je víceúčelový)
- proč je potřeba mít při sobě vždy stříbrný řetěz
- proč pohřbívat čarodějnici hlavou napřed (je potřeba jim návrat na svět ztížit, není tak snadné dostat - se z hrobu nohama napřed)
- do kolika kategorií se čarodějnice řadí (zlé, dobré, nevědomé a falešně obviněné)
~Krutí? Kdo? My?
Ačkoli jsou veškeré odlínačské praktiky líčeny vážně a bez příkras, nechybí ani humorná stránka věci, která celý hororově laděný román odlehčuje. Ani odklínačům totiž nechybí určité morální standardy – přestože je pro ně běžné držet celá léta v zahrádce za domem v jámě se železnými mřížemi pohřbenou čarodějnici, jsou striktně proti jejich upalování - ale fuj, to by bylo nelidské.
~Slovo závěrem
Já prosazuju jednoduché pravidlo – ideální věk čtenáře knihy je určen věkem hlavních postav (horní hranice bez omezení). Tomovi i Alici je sice třináct, ale jak už jsem říkala dříve, moc to na nich vidět nejde. Nikomu mladšímu bych knihu ovšem nedoporučovala, v mnoha ohledech je pro kohokoli mladšího až moc popisná. Naopak s klidným srdcem bych The Last Apprentice doporučila i mnohem starším čtenářům, jedná se o opravdu kvalitní a zábavné čtení s temnými dospělými motivy, které vás nudit rozhodně nebude.
~Česká lokalizace
Pozdě, ale přece dodávám, že tuhle knihu si můžete přečíst také v češtině, vydalo ji nakladatelství Deus pod názvem Učeň lovce duchů - pouze tam kde jsem já výraz "spook" překládala jako odklínač, v české verzi se setkáte právě s překladem lovec duchů.
0 komentářů:
Okomentovat