Faeriewalker - Jenna Black, recenze

Další recenze "z mrazáku", což znamená, že jsem ji napsala už dávno, ale dala jsem ji na chvíli k ledu s tím, že se k ní brzo - rozumějte za pár dní -  vrátím. A ejhle, ona už není půlka srpna ale listopad. Asi byste to na ní nepoznali, ale já to i tak přiznám, že není "čerstvá". Protože i po tak dlouhé době, když se na ni dívám novýma očima, si za každým slovem stojím :)

 http://img222.imageshack.us/img222/3981/dividerc.png

~Intro
Jednou za čas mě vždy u nějaké YA knížky, která mě vůbec nebaví, přepadne hrozivý pocit, že už jsem možná překročila onu neviditelnou čáru, kdy už jsem tomuhle žánru odrostla. Kdy už mě nebude bavit číst o náctiletých postavách a jejich milostných trablích, o kouzelných světech, magických schopnostech, nadpřirozených stvořeních…

Naštěstí se vždy jako zázrakem objeví další YA kniha, která mě vyvede z omylu a ujistí mě, že chyba není ve mě, ale ve výběru čtiva. Tentokrát mě z mé YA krize vyvedla série Faeriewalker od Jenny Black, která obsahuje všechno výše zmíněné, ale v takovém poměru a dávkování, že u mě způsobila několik pozdních nočních (brzkých ranních) čtecích seancí a horkost ve tvářích doprovázenou připitomělým úsměvem.

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli recenzovat každou knihu zvlášť, nebo všechny dohromady. Ale protože jsem všechny tři díly zhltla za necelý týden, na recenze mezi nimi nebyl čas a už pro mě „není cesty zpět“, abych jednotlivé díly vnímala bez znalosti celku, nakonec z toho bude trojrecenze, ve které se pokusím nastínit atmosféru trilogie* jako celku. (To že jsem celou trilogii shrnula těsně pod hranicí tisíce slov považuji za takové své malé – ale o to více epické - osobní vítězství)


     
Série: Faeriewalker
Autorka: Jenna Black

žánr: Young Adult, fantasy, vílí, romantika 

Knihy v sérii: (trilogie)
#0,5 Remedial Magic (2010) 3,45 novela (zdarma k online přečtení na stránkách vydavatele)
#1 Glimmerglass (2010) 3,84
#2 Shadowspell (2010) 4,08
#3 Sirensong (2011) 4,02




~Jak to začalo
Série Faeriewalker staví na předpokladu, že víly opravdu existují – lidé o nich a jejich magických schopnostech vědí, ale stejně tak jako víly nemohou do našeho světa, smrtelníci nemohou do toho jejich. Výjimkou je pouze jedno jediné místo – město jménem Avalon ve Velké Británii, kde magie a technologie dokážou fungovat zároveň a které mohou obývat jak lidé, tak příslušníci vílího národa. A právě tam utíká šestnáctiletá Dana, která už dál nedokáže snášet excesy své opilecké matky a zároveň chce poznat svého vílího otce, který je vysoce postaveným avalonským občanem.



~Schopnosti a možnosti
Ve chvíli kdy Dana překročí hranice města, zjišťuje, že její matka měla pádné důvody, aby ji od magického světa držela co nejdál. Potomci vílů a lidí totiž vůbec nejsou tak častí, jak by se mohlo zdát, a za vzácných okolností, kdy dítě do vínku dostane přesně polovinu lidské a vílí podstaty, stává se z něj Feariewalker – jedinec se schopností volného cestování mezi oběma světy – což je právě případ hlavní hrdinky. A nejen to – Faeriewalker může přenášet lidskou technologii do světa víl a vílí magii naopak do světa smrtelníků. Tahle jedinečná schopnost z Dany činí osobu nebezpečnou pro obyvatele obou světů a objekt (nejen) politického zájmu všech, kteří touží po moci nad některým z nich.

~Moderně pojaté tradice
Série perfektně vyvažuje realistické prvky moderního světa se světem magie. Čtenář, pro kterého jsou vílí prvky novinkou, není okamžitě přehlcen hordami skřítků, trolů, jednorožců a jiné podobné havěti. Naopak čtenář vílího folklóru znalý ocení, že se autorka držela starodávných tradic: vílí svět se tradičně dělí na dvory Seelie a Unseelie, jimž vládnou královny Mab a Titania, neporušitelné magicky uzavřené smlouvy musí být formovány do písmena přesně, jinak by mohly být překrouceny k nepoznání, mytická Divoká honba (Wild Hunt) vedená nesmrtelným Erlkigem straší ve snech každého, kdo jí kdy zkřížil cestu. Přestože jsou vílové obývající Avalon zvyklí jezdit moderními auty, používají mobilní telefony a chodí do místního Stabucks, pořád jsou hrdí, krásní a rezervovaní (a jako pro správné Brity je pro ně konzumace čaje téměř náboženským rituálem).

~Postavy – hlavní čtveřice
Dana je ze začátku velmi naivní a tak trochu bezradnou – a co se týče vztahů s kluky naprosto nezkušenou – hrdinkou; rozhodla se žít na jiném kontinentě s člověkem, kterého nikdy neviděla a na místě, o kterém téměř nic neví. Časem se vůči lidem, na kterých jí záleží, ukazuje jako velmi charakterní a statečná až do té míry, která často hraničí s hloupostí. Na druhou stranu si ale dokáže přiznat, které bitvy vyhrát nemůže a vládne sarkasmem a vtipnými poznámkami, které prosvětlí i ty nejzoufalejší situace.

Jako by nestačilo, že Daně usilují o život obě vílí královny a ona nemůže ani na krok bez bodyguarda, začne o ni jevit zájem neodolatelný, neuvěřitelně sebevědomý vysokoškolák Ethan (jehož charakter je výjimkou potvrzující pravidlo slavné vílí rezervovanosti), kterého předchází více než zasloužená pověst zkušeného svůdníka a lamače dívčích srdcí. Prostě kluk Jaceovského typu, se kterým každá scéna stojí za to, a který vás dostává do kolen - v dobrém i špatném smyslu slova. Vždycky ve vás hlodá kousek pochybnosti, jestli je opravdu takový, jaký se zdá, ale nepřestáváte doufat, že Dana není jen další z jeho obětí.

Jako protipól tak trochu namyšleného avšak galantního Ethana je tady Danin náctiletý instruktor sebeobrany - taktéž neodolatelný (oškliví příslušníci vílího národa snad ani neexistují) a naprosto nesnesitelný Keane s pro víly netypickou gothickou image, jehož učební metody spočívají ve filosofii, že musí Danu k dobrým výkonům motivovat svým arogantním povýšeným chováním (které je jeho druhou přirozeností). Přidejte k tomu všemu ještě Ethanovu mladší sestru Kimberteenage atmosféry, kde chemie funguje tak jak má.

~Nepřátelé, co mají styl
Celý jeden odstavec si zaslouží zloduchové. Vezměte do ruky jakoukoli jinou knihu s paranormálními motivy – máte? Drtivá většina bad guys se dá rozdělit na a) megalomany toužící po moci b) šílence nemající co ztratit c) zatrpklé pomstychtivce. Ano, všichni tihle se tak trochu vystřídají i v těchto knihách, ale ten hlavní, ten, který je v Shadowspell všechny strčí do kapsy, se naprosto vymyká. Vůdce Divoké Honby, nesmrtelný mytický Erlking, který v zájmu pokroku v době svého pobytu v Avalonu vyměnil lesklou zbroj a bujné oře za silné motorky a koženou kombinézu, aniž by ztratil kouska respektu. Lstivý a velmi inteligentní padouch, který je vždy tři kroky na před a vyznačuje se sexappealem rockové hvězdy a nevídaným smyslem pro humor. Charismatický nesmrtelný bojovník s poněkud zvráceným morálním standardem (ale alespoň s nějakým) se kterým nikdy nevíte na čem jste.

~Geniální zvraty a volné konce
Autorka se ve světě, který stvořila a který se řídí nesčetnými složitými magickými zákonitostmi, pohybuje s takovou lehkostí, že zvládá své postavy uvádět do tak absurdních situací, kdy se jejich nejhorší nepřátelé polovinu času naprosto logicky zdají být jejich nejlepšími spojenci, aby v zápětí vlivem nějakého zvratu vše bylo zase úplně naruby (význačné pro Sirensong). Všechny vztahy mají několik rovin, protože každý může mít nějaké vedlejší motivy, všechny lži a podvody, ke kterým se uchylují se jim jednoho dne vrátí a popletou už tak dost složité vyhrocené vztahy. Starý známý boj dobra se zlem je jen takovým (ne)vítaným a nepřehlédnutelným přídavkem.

~Kde je konec koncům
Konec série je dostatečně uzavřený, aby rozřešil všechny nastolené problémy – které se během série množí rychlostí, při které pochybujete, že se všechny vůbec kdy mají šanci vyřešit - ale zároveň přiznává, že někdy ani parta teenagerů nedokáže porazit nadpřirozená (i obyčejná) zla celého světa a nedokáže zachránit každého, kdo se k tomu připlete. (Což je oproti všem přemnoženým Happily Ever After knihám příjemná změna, která dodává na realističnosti). I když kdo ví, možná si jen autorka nechala pár volných konců pro případný sequel?

*Před pár dny měsíci Jenna Black tweetovala že „Sirensong – alespoň prozatímje poslední knihou série“. Což nechává otevřená vrátka tomu, že někdy v budoucnu by se to mohlo změnit.


Ode mě zasloužený plný počet - 
perfektní série, která má vše, co by správná YA fantasy měla mít
Pokud by vás zajímaly recenze k jednotlivým dílům, ve kterých jsem se uchýlila i ke srovnávání s Nástroji smrti, pokračujte některým z odkazů

English review of Glimmerglass
English review of Shadowspell
English review of Sirensong

9 komentářů:

Freckles řekl(a)...

Seesen, co mi to děláš????? Jako bych těch knížek, který si chci přečíst, už neměla dost! :D

Seesen řekl(a)...

Freckless: must-reads přece nikdy není dost! Nemáš zač :D

Freckles řekl(a)...

Když ty tvoje recenze mě vždycky navnaděj ať si tu knížku přečtu! A pokud možno co nejdřív :D A nějak nestíhám :(

Seesen řekl(a)...

Freckless: Ach, můj ďábelký plán se zdařil, přesně to byl účel! :))

Freckles řekl(a)...

Pomsta za Forbidden? :D

Anonymní řekl(a)...

ma to velmi tazku anglictinu chcela by som si to precitat len ta anglictina :/:/ ... nie je to tazsie ako iron fey ze nie? :D:D:D

Seesen řekl(a)...

Anonymní: Ne, to určitě, ne. Lehčí angličtina než Iron Fey :)

Anonymní řekl(a)...

uff okey dakujem :):) tak podla recenzie to vidim na dalsiu oblubenu seriu :D:D:D

simča řekl(a)...

proč něco takovýho nemůže vyjít u nás??? nefér :(( protože to vypadá na fakt dobrou serii :(

Copyright © 2009 - Imaginary Whispers - is proudly powered by Blogger
Smashing Magazine - Design Disease - Blog and Web - Dilectio Blogger Template