Název: Upíří deníky – Stefanovy deníky: Zrození (#1)
Z anglického originálu: Origins (The Vampire Diaries: Stefan's Diaries #1)
Autor: Kevin Williamson a Julie Plec
Rozsah: 240 stran
Datum vydání listopad 2010 (eng), 2011 (cz)
Nakladatelství: Fragment
Průměrné GR hodnocení: 3.84
Asi jsem tak trochu fenomén – člověk Upířími Deníky (VD) (jak v seriálové či knižní) formě zcela nedotčený. Od jisté doby upíří tematiku nevyhledávám, ale protože předsudky jsou zlé, vyzkoušet se má všechno a co vás nezabije, to vás posílí (výrok, s kterým by se možná hlavní hrdinové téhle knihy tak úplně neztotožnili), začala jsem s Vampire Diaries tak trochu netypicky pozpátku (vlastně od začátku) od Stefanových deníků.
Sedmnáctiletý Stefan se snaží být svému otci dobrým synem, což bohužel v době, v které žije, znamená ctít jeho přání a oženit se s dívkou, kterou mu vybral a ke které ke vší smůle vůbec nic necítí. Vše je o to horší, že k sobě Stefanova rodina vzala osiřelou příbuznou Katherine, která v mladíkovi probouzí všechno to, co jeho snoubenka Rosalyn ve svém nastávajícím probudit nedokáže. A protože obyčejné milostné trojúhelníky zřejmě nebyly v módě ani ve století devatenáctém, právě v té době se z armády vrací i Stefanův starší bratr Damon. Krásná Katherine nešetří úsměvy ani na jednoho z nich, ale zdá se, že pro Stefana je v jejím srdci zvláštní místo... A zatímco se ti dva sbližují, útoky ve městě se začínají stupňovat.
Přebal knihy slibuje „velkou dávku napětí, tajemna a romantiky“ - přesnější by bylo „velká dávka tajuplně napínavé romantiky“. Cítíte ten rozdíl? Veškeré tajemno a napětí hraje romantické složce přinejmenším jen druhé housle. Ve městě sice řádí nějaká krvelačná bestie, ale i mně jako úplnému VD nováčkovi bylo hned jasné, že tahle konkrétní příšera má mnoho společného s brunetkou, která ráda obléká luxusní šaty, příležitostně hraje fotbal a dělá oči rovnou na dva mladíky, kteří jsou shodou okolností bratři. Jediné napětí, které jsem pociťovala, pramenilo z očekávání, kdy se to konečně provalí. Odpověď zní: brzy, protože kniha je tak kratičká, že jakémukoli jinému vývoji nedává prostor. Veškeré důležité zvraty se neudávají v rámci kapitol nebo odstavců ale dokonce v pouze v rámci obyčejných vět, což je příliš rychle i na krátkou knihu v rozsahu novely. Pokud se vám tedy stejně jako mně stává, že se při čtení občas zamyslíte, minutku nedáváte pozor a pár odstavců kolem vás prosviští, aniž by ve vašem vědomí zanechalo nějakou stopu, u Zrození by to mohlo představovat vážný problém.
0 komentářů:
Okomentovat